M
oje originální nápady (povídky, básničky, kreslení, návody atd.) se NESMĚJÍ KOPÍROVAT bez mého souhlasu.
Čtěte, komentujte, kritizujte prostě se tu na chvíli zastavte :)


Září 2012

Obrázek do soutěže

30. září 2012 v 19:46 | katt-chan |  Ručně kreslené obrázky
Ahojtre lidi tak jsem zas něco nakreslila nestoji to sice za nic, ale i tak jsem to poslala sem
do soutěže tak mi držte palečky :) Co na to říkate ? Téma, na které se kreslí je stydlivost Mrkající berte to s rezervou.


Gaara

30. září 2012 v 11:04 | katt-chan |  BÁSNIČKY

Když byl ještě malý kluk,
zažil si plno muk
a všechno mu bylo fuk.

Soused Benny

28. září 2012 v 21:26 | katt-chan |  Jednorázovky

Věnovano nej. cvokovy Bennymu na přání. Doufám, že se to dá číst a příště ti nic nepíšu :D


Benny seděl na houpací židli a kochal se přírodou. Klid okolo domu ho tak nadchl, když se od někud ozval zvuk bubnu. Donutilo mě to vylézt ze svého úkrytu a jít se podívat ven a zjistit, který blbec ruší tak krásný den. Na zápraží, když otevřel dveře to znělo jako šílený randál než nějaký bubnování. Benny se rozhodl jít na sousedův pozemek, aby se dozvěděl co se to zas děje. Jako by odpověď znal, už dopředu. Nesnášel Dana od doby co se přistěhoval hned vedle. Už od první chvíle, kdy byl Benny pozdravit nového souseda oba věděli, že budou brzo problémy. Benny obešel svůj dům a mířil si to na Danův dvůr odkud slyšel rámus. Soused seděl na jakési stoličce s divně zakřivenýma nohama. Jak na tom může sedět a nespadnout pomyslel jsem si a zkoumal jsem pohledem divné nástroje nebo co to vlastně bylo kolem něj. "Zdravíčko Dane co to tady provádíte?" Zeptal se Benny zvědavě a z hraným úsměvem se snažil přijít na to k čemu to slouží.

Vnitřní boj

28. září 2012 v 15:18 | katt-chan |  BÁSNIČKY
Touha mě žene vpřed,
ale rozum mě zastaví.
Proč vždy chci mít všechno hned,
i kdyby to měl být ten nepravý.

Záhada rozluštěna 5.díl

27. září 2012 v 10:33 | katt-chan |  Povídka Záhada Rozluštěna

Tak teď by mě zajímalo kdo má vlastně na starost případ, když mě šéf vykázal za dveře.
Mumlal si Sasuke a popošel kousek blíž ke kanceláři a snažil se zaslechnout útržky rozhovoru mezi Sasorim a Sakurou, ale neměl štěstí a zrovna, když se nakláněl ke dveřím tak okolo kanclu chodili sem a tam lidi s různými hlášeními a tak se musel znovu opřít opodál o zeď s potutelným výrazem a dělal jako by nic. Každý kdo šel okolo se na něj podíval a když uviděl jeho smrtící výraz okamžitě vylítl z chodby a už se nepřibližoval. Za chvíli se dveře od šéfovi kanceláře otevřeli a posunkem ruky byl vyzván, aby vstoupil. "Takže jsem se s milou Sakurkou dohodl, že vy dva budete spolupracovat dokud nevyřešíte případ!" Dořekl Sasori a usmál se směrem, kde na židli seděla Sakura. "V žádném případě s ní nikdy to bych radši s kobrou!" Rozkřikl se Sasuke. Na to nepřistoupím opakoval si v hlavě a už se otáčel k odchodu. "Nebo vás dám mimo službu Uchiho, ale dělat bordel na stanici nebudete! Rozumíte!" Sasori úplně zrudnul vzteky a nevraživě se díval na Sasukeho, který nechtěl poslechnout jeho přímí rozkaz. Sasuke si jen povzdechl a poraženecky přikývl na šéfovi podmínky, i když byl zásadně proti, ale nezbývalo mu nic jiného než přijmout a to se od ní chtěl držet dál. No co jestli se sní nedohodne asi se radši oběsí na nejbližším stromě. "Tak pojďte za mnou a začneme pracovat na fotografiích, aby jste rozluštila šifry písma." Sasuke se snažil přetvařovat jak nejlépe dovedl, ale stejně bylo poznat jak nerad sní spolupracuje.

domov 8.díl

26. září 2012 v 11:45 | katt-chan |  Povídka Domov

Sasuke se párkrát otočil a už ztratil pojem o tom kudy se sem dostal a jakou uličkou pokračovat dál. Poblíž nikoho nezahlédl tak se ani nemohl zeptat kde je a nebo jak se dostane k nejbližšímu taxíku, který by ho odvezl domů, protože se začínal bát o Naruta, jestli pořádku dorazil. Zdálo se mu, že se pohybuje v začarovaném labyrintu a nemůže najít cestu ven. Ještě, že si v nemocnici odpočinul, jinak by nebyl schopný udělat, už ani jeden krok. Zamířil směrem k jednomu baru, kterému svítil nápis už z dálky a myslel si, že se tam bude moct něčeho napít a tak se zeptat na cestu. Došel blíž a konečně si mohl přečíst název. Bar U motorkářů.

Téma týdne : Je mi to jedno.

25. září 2012 v 14:23 | katt-chan |  Téma týdne.

To je zvláštní název k tématu, ale když už je dáno asi k němu napíšu pár slov. Kdyby mi mělo bejt všechno jedno tak se s ničím nepíšu jen bych se poflakovala a na všechno kašlala. Rozhodně nechci, aby si každý řekl mě je to jedno, ale je fakt, že někteří se na to stejně vykašlou a řeknou to a nikdo s tím nic nenadělá. Takže pokud mají takový lidi nějaký přátelé, kteří na tom jsou s tou leností a nic neděláním o něco lépe. Nakopněte je třeba se vzpamatujou to je asi tak vše. Kdo to nepochopil nevadí je to jen má úvaha na jedno téma Mrkající

Kouzla a čáry 7.díl

25. září 2012 v 10:35 | katt-chan |  Povídka Kouzla a Čáry

VZPOMÍNKY Z DÁVNÝCH DOB! 2/2

Ještě před tím než Kakashi tenhle rozhovor vyslechl přes pradědečkovy myšlenky ho stihl vysvětit na světlonoše a říct mu vše potřebné k ovládnutí číše. Ještě zaslechl jak Orochimaru zdrhá oknem ze sklepení a za ním šustil obrovský had. Sesunul se na pradědečkovo mrtvé tělo a přísahal, že jednou pomstí jeho smrt a svůj slib zpečetil krví. Skřeti mu pomohli pradědečka pohřbít přímo ve velké zahradě za skleníkem, aby měl výhled na květiny, protože je miloval, dlouhou dobu seděl u hrobu, než se odhodlal znovu vstoupit po točitých schodech do temného sklepa. Prošel mezi stoly, až úplně do zadu k malým dvířkům ve zdi. Nechal svou sílu prostoupit celým tělem, až se okolo něj objevil bílí kruh, který se zvětšoval, až jeho paprsky dosáhli na dvířka. Po chvíli slyšel tichounké cvak a dvířka se sami otevřeli.

Drak 2

24. září 2012 v 16:36 | katt-chan |  Ručně kreslené obrázky
Další z moji éry kreslení.
Prosim komentujte povidky, když už chodite na blog ať vím jak jsem na tom diky.

Záhada rozluštěna 4.díl

23. září 2012 v 17:00 | katt-chan |  Povídka Záhada Rozluštěna

Sasuke zrovna procházel okolo stolku s kafem a koblihami a šel rovnou dál, ale na poslední chvíli mu blesklo hlavou, že po takovém výslechu musí mít Sakura hlad. Vrátil se pár kroků zpátky a popadl několik koblih a hrnek s kafem. Než došel k osudné místnosti půlku kafe vylil, jak rychle pospíchal a trochu si opařil ruku, ale na nic nedbal. Konečně si oddechl, když vzal za kliku v místnosti číslo tři, ve které měla být Sakura vyslýchána. Vešel dovnitř a zůstal zkoprněle stát na prahu. Před očima mu přeběhlo pár mžitek, protože si myslel, že se mu to zdá. Sakura pohodlně seděla na židli s nohama na stole, na kterém bylo snad úplně všechno. Jeho oči přejížděli po zaplněném stole, kde byla skoro cela pizza, vedle toho celá krabička koblih a o kus dál dokonce několik druhů pití jako coca-cola a nebo studený čaj, Sasuke jen zíral. Ještě nikdo při výslechu neměl takové pohoštění od policie jako ona.