M
oje originální nápady (povídky, básničky, kreslení, návody atd.) se NESMĚJÍ KOPÍROVAT bez mého souhlasu.
Čtěte, komentujte, kritizujte prostě se tu na chvíli zastavte :)


Zachraň můj osud 21.díl

2. září 2016 v 20:15 | katt-chan |  Zachraň můj osud
Tak mám konečně náhradní noťas snad se mi povede zase psát :) Vkládám narychlo sepsaný dílek tentokrát z Pekla ... snad to někdo čte. Dostane Dárk povolení jít za Adrou ? To se dovíte v tomto díle.



Zachraň můj osud 21.díl


PEKLO :

Potřebuju okamžitě záskok!! Mysli Darku nebo Adru jen tak neuvidíš nakonec se urazí a šance bude fuč. Tohle snad musel vymyslet sám Ďábel!! A teď se mi směje.




Neměl jsem odvahu jít za ním do hlavního sálu prosit o propuštění z hlídání, ale jiná cesta asi ani neexistuje. Vstal jsem ze svého oblíbeného místa v předpeklí a šoural se směrem ke kovaným vratům. Vždycky mě fascinovalo jejich kování, ale právě dnes pro mě ztratilo své kouzlo. Jakoby záře vyprchala a zbyl jen chladny necitelný kov. Pomalu se otevřely a já mohl vejít. Před očima mi tančily pochodně s plameny věčného ohně a ozařovaly několik kotlů. Křik a prosby jsem dávno nevnímal, ale dnešek je prostě jiný. Najednou jsem slyšel utrpení, řev, nadávání, prostě to co jsem doposud ignoroval. Bylo zvláštní se najednou probrat a cítit. Za síní s kotli se nacházelo dokonalé bludiště, kterým mohli projít jen čerti a pekelníci. Několik chodeb propleteno k našim domovům, ale mě zajímala jen ta prostřední. Přímo středem okolo lávy žalu a smutku k pánu všech čertů. Moje kroky zastavila, až stráž hlídající vchod do Ďáblova trunního pekelného sálu. Stráž mě identifikovala a okamžitě ucouvla, když zjistili kdo před nimi stojí. Vešel jsem rovnou s úklonou k zemi, abych vyjádřil vládci svou oddanost.

"Co tě sem přivádí Darku?" Pokynul mi a dovolil se narovnat. Tohle byla čest jen těm vyvoleným ostatní se museli doslova plazit po zemi. "Můj Pane potřeboval bych dnes uvolnit z hlídky bylo by to možné? Rád to napracuji třeba dvojnásob." Uchecht se a vstal ze srostlého křesla duší, které bylo potaženo rudým sametem a na samém vrcholu se skvěla koruna z rohů předešlých vládců. Každý výběžek zdobil drahokam odstínu lidské krve tak jiskřiví a zářiví jako sám život. Ta koruna byla asi největším pokladem celého pekla, i když létající plášť nebo boty rychlilky taky nebyli k zahození. Trůn se sám uzavíral s každým krokem, s kterým se ke mně Ďábel blížil. Otevřel se jen tomu komu po právu náleží. "Aha to bude kvůli Adře. I ke mně se doneslo, že konečně svolila. Musím tě však varovat. Za to, že tě pustím na schůzku s andělskou bytostí zaplatíš mnohem víc, než si myslíš." Podíval se na mě a přátelsky mě poplácal po rameni. "Budu na to myslet, ale svůj úmysl nezměním, i kdyby mě čekala jistá smrt." Mávnutím ruky mě propustil. Věděl jsem, že jednou za to zaplatím, ale dnes né dnešek je jen můj a Adry.



Slyšel jsem jak se za mnou vše zavírá jako by to bylo naposled co mohl volně přijít i odejít. Byl to zvláštní okamžik, ale Adra byla důležitější. Přede mnou byla rozbočka od pekla k nebi a pak šipka dolů k zemi. Začal jsem pozvolna padat dolů. S každým centimetrem se moje rysi měnili na člověčí. Rohy zmizely, kopyto se proměnilo na normální nohu. Ocas se vypařil a moje obnošené popelavé oblečení se měnilo na seprané džíny s dírami na kolenou. Vzdušná rudá košile vlála ve větru, než se sama pozapínala do polou těla. Odhalovala opálené hrdlo od pekelného ohně a svalnaté ruce zvyklé na těžkou práci. Než jsem sestoupil dolů vypadal jsem jako jeden z lidí co chodili tady dole. Přistání bylo trochu tvrdší, ale byl jsem přesně na smluveném místě. Jen počkat na Adru.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Dee & Hikari Dee & Hikari | Web | 7. září 2016 v 17:46 | Reagovat

Pěkně napsané :3

----------
Ahoj, rády bychom tě pozvaly na náš nový blog o Yaoi povídkách a fanfiction. Budeme rády za milý komentář nebo návštěvu! ^^ yaoiii-povidky.blog.cz

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama